Bradavičtí studenti stáli ve velké místnosti vyrovnaní jako hrdí a stateční vojáci, ačkoli by se nejraději krčili v nejtemnějším koutě. Nikdo nechápal, proč sem byli svoláni a proč ředitel, který před nimi chodí, připomíná podrážděného hladového tygra zavřeného v kleci s malou vyděšenou kořistí. Ostatní učitelé trpělivě přihlíželi zaskočeni stejně jako jejich žáci.
Ginny stála uprostřed Nebelvírských ve stejném černém hábitu, jakých okolo povlávaly stovky, přesto si připadla, že se svými rusými kadeřemi musí vynikat. Nikdy jí nevadilo, že je zrzka, ale dnes barvu svých vlasů proklínala. Přišlo jí, že září jako pochodeň a všechny oči se stáčí jen k ní. Samozřejmě to byl nesmysl, ale nedokázala si ho vymluvit.
„Zeptám se pouze jednou. Kdo stojí za útoky proti profesorskému sboru?“ Severusův hlas se nesl místností jako příslib krutých časů. Stěny, oproštěné o veškerou výzdobu z dob Albuse Brumbála, mu slova vracely s nezmenšenou intenzitou. Když dozněla poslední slabika, rozhostil se v sále neklidný šum. Nikdo nenašel odvahu předstoupit a statečně se přiznat ke všem výtržnostem. Sláva ani pochvala by ho rozhodně nečekala.
Dalo se očekávat, že studenti nevydají nikoho ze svých řad dobrovolně, ale šanci dostali.
„Dobrá, vybrali jste si sami. Když se chce pravý viník skrývat, potrestáme členy Brumbálovy armády, kteří už byli jednou odhaleni.“ Po ředitelově proslovu to opět zašumělo davem, tentokrát s větší nelibostí. Stačil však jeden výhružný pohled, aby každý raději zuřil potichu a nenápadně.
Severus vytáhl pergamen, ze kterého začal číst jména studentů, kteří byli Dolores Umbridgeovou označeni jako členové podvratné skupiny s názvem Brumbálova armáda. Ke každé oslovené osobě nezapomněl přidat patřičný a velmi nepříjemný trest.
Pro všechny výtečníky, kteří si tu hráli na hrdiny, měl vymyšlenou opravdu záludnou odplatu. Jedinou výjimkou byla slečna Weasleyová. Věděl, že se od něj očekává nějaká krutá ukázka síly, aby každý pochopil, že on ani jeho pán odpor neodpouští. Přesto si nedokázal představit, že by tu dívku měl umučit do bezvědomí. Pokud má být kletba cruciatus opravdu účinná, musí se myslet skutečně vážně s veškerou možnou krutostí v srdci. Jenže on tušil, že by v sobě nezvládl vyvolat dostatek vzteku namířený proti dítěti a zvlášť je-li tím neadekvátním protivníkem jistá malá zrzka.
Když Ginny zaslechla z ředitelových úst své jméno, rozklepala se jí kolena. Rozhodně nestála o několik měsíců ve školníkově společnosti, ani se nechtěla stát obětním beránkem pro profesory se zvrácenými představami o výuce a školních pomůckách. Vystoupila z řady, aby se postavila po boku svých přátel. Neville ji chytil za ruku a povzbudivě stiskl. Nemělo to příliš valný výsledek, ale tvářila se statečně.
„Předpokládám, že jste po svém příteli panu Potterovi převzala vedení nad celou touhle bandou, takže jsem si pro vás připravil speciální odměnu,“ Severus obcházel rozklepanou studentku a přitom si vychutnával její nejistotu a obavy. „Ode dneška se každý den ihned po večeři odeberete do ředitelny, kde pod mým dohledem setrváte až do rána. Nemusíte se bát, postarám se vám o náležitou zábavu. To abyste náhodou nepodlehla touze podporovat své spolužáky v nějakých mimoškolních aktivitách.“
Pro mnohé se mohl zdát ortel vyřčený nad jejich spolužačkou podezřele mírný, ale Ginny moc dobře věděla, že se za tím skrývá víc. Ztratí veškerou volnost a svobodu. Své kamarády bude potkávat maximálně při hodině, kde bude smět pouze tiše sedět a studovat. Navíc tušila, že se jí začnou všichni stranit, protože ona bude sama s ředitelem. Nikdo nemůže vědět, zda mu nezačne donášet nějaké informace o morálce na škole. Stane se černou ovcí. Už teď se na ni otáčely tváře spolužáků se zvědavostí a podezřením. Dokonce i Neville nepatrně zaváhal, než se odhodlal k dalšímu povzbudivému stisknutí její dlaně.
„To přeci nesmíte!“ Vykřikla dřív, než se mohla nad svým jednáním zamyslet.
Otočilo se po ní dalších pár nevěřících pohledů, jen ten ředitelův zůstal naprosto klidný.
„Vážně? Jak mi v tom hodláte zabránit?“ Severus si byl naprosto jistý svou převahou a náležitě si ji vychutnával.
Pro tentokrát prohrála, ale ona se postará, aby mu ještě ta výhra zhořkla. Zařekla se, že její vynucený pobyt se stane pro ředitele noční můrou, i kdyby při tom měla vypustit duši.
