„Slečno Weasleyová, prozradíte mi, co vás přimělo, potulovat se v tuto dobu po chodbách?“ Jedna jediná osoba v celých Bradavicích, kterou právě nechtěla potkat. „Navíc v něčem… nehodláte to nazvat oblečení?“ Sklouzl po ní pohledem a Ginny si náhle uvědomila, co ve spěchu všechno popadla. Angelinino vytahané triko, Aliciny prošoupané džíny a svou oblíbenou projmutou vestu – hotová vesnická trhovkyně. Plánovala mu odpovědět inteligentně, vtipně, výřečně, jednoduše zapamatovatelně. Například, že oslavuje nový módní kult.
„Já…“ slova jí uvízla v krku, když si všimla drobného bílého růžku vykukujícího mu z kapsy. Nebylo pochyb, že už si vyzvedl ranní poštu. Všechno bylo ztraceno.
„Nesnažte se! Ani dočasná ztráta řeči či paměti by vám nepomohla. Strhávám Nebelvíru pět bodů a vy mě doprovodíte na snídani, abych se ujistil, že trefíte na své místo!“ pochopila, že bodová srážka byl jen symbolický trest, kdyby se skutečně zlobil, dopadla by hůř. Třeba má ještě naději vyváznout dnes živá.
ooOoo
„Co to máš na sobě?“ Ron si poprvé za dobu, co jsou sourozenci, všiml, jak se obléká. Opravdu si umí vybrat dokonalý moment. Vrhla na něj několik všeříkajících pohledů a posadila se raději co nejdál. Ještě by mu mohlo sepnout, že nepřišla sama ale s doprovodem.
Na snídani se nemohla soustředit, stále nenápadně sledovala profesorský stůl. A dočkala se.
Snape si před sebe rozložil noviny, jako každý den. Jenže tentokrát po druhém doušku kávy, dostaly listy silnou hnědou spršku. Nevědoucí pozorovatel by se mohl domýšlet, že profesorovi jen něco zaskočilo, ale ona poznala důvod jeho rozrušení. Celé se jí to ještě potvrdilo, když kvapně vstal a prudkým pohybem pláště smetl ze židle vedle sedícího profesora Kratiknota.
Připravila se na smrt.
ooOoo
Severus jen těžko zadržoval smích. Pravda, nejprve ho přečtení dopisu od studentky rozběsnilo na nejvyšší míru, k tomu se přidalo zvědavé vyptávání kolegy Kratiknota. Na něm si zchladil první nával vzteku, když mu podrazil stoličku a zamaskoval to rozevlátým hábitem. Když pak vychladl, musel té dívce připsat body k dobru. Měla odvahu a značnou fantazii. Kdyby je nesledovalo tolik zvědavých očí, vyřídil by si to s ní na místě, takhle nechá pomstu uzrát.
O to bude sladší.
ooOoo
Ginny už čtrnáct dní nedostala žádnou odpověď. Přesto večer co večer chodila k učebně lektvarů, ale ta byla vždy dokonale zamčená.
Začínala si zoufat, že vše zničila. Psala mu nové a nové omluvné dopisy, zkoušela na něj narazit na chodbě, ale každý pokus se minul účinkem. Zbývaly jí už jen dvě možnosti, přijít za ním osobně do kabinetu s tím, že přizná každý detail od sázky až po poslední dopis anebo celou epizodu zapomenout.
Nakonec ji předběhl on sám. Večer našla na polštáři malou ruličku – absolutně netušila, jak se tam dostala.
Ráno na poradě donutím ředitele k přehodnocení udílení tělesných trestů. Ani jeho případné odmítnutí mě neodradí od splnění slibu.
I přes jasnou výhružku se Ginny tu noc spalo sladce a beze snů.
